Tlačítko zaplatit později se za posledních pár let stalo na českých e-shopech samozřejmostí. Zákazník si zboží objedná, dostane ho domů a částku uhradí třeba za měsíc, často bez jediné koruny navíc. Od listopadu 2026 by se ovšem prostředí kolem těchto plateb mělo výrazně proměnit, protože má vstoupit v účinnost novela zákona o spotřebitelském úvěru. Ta přenáší do českého práva evropskou směrnici známou pod zkratkou CCD2 a poprvé pořádně sevře oblast, která dosud fungovala téměř bez regulace.
Co vlastně modely nakup teď a zaplať později jsou
Pod anglickou zkratkou BNPL, tedy buy now pay later, se skrývá jednoduchý princip. Třetí společnost odlišná od obchodníka proplatí prodejci kupní cenu okamžitě a peníze následně inkasuje od zákazníka, zpravidla bez úroku a dalších poplatků. Pro nakupujícího je to pohodlné, pro obchod to znamená vyšší dokončenost objednávek a méně opuštěných košíků. V Česku trh táhne především Twisto, vedle něj působí Skip Pay ze skupiny ČSOB či zahraniční Klarna. Obliba těchto služeb v posledních letech prudce rostla a podle zkušeností některých velkých prodejců objem takových transakcí dokonce předstihl klasické spotřebitelské úvěry.
Proč se zákonodárce rozhodl tuto oblast sevřít
Dosavadní výjimka stála na tom, že úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli další úplaty spadal pouze pod úzký okruh povinností. Poskytovatelé odložených plateb tak nemuseli řešit náročné posuzování úvěruschopnosti, rozsáhlou předsmluvní dokumentaci ani přísná pravidla pro reklamu. Evropský zákonodárce ovšem došel k závěru, že ekonomická podstata služby je úvěrová. Spotřebitel získává financování, které by jinak neměl k dispozici, a jeho splacení je rozložené v čase. Směrnice CCD2 proto výslovně zahrnuje tyto modely do oblasti spotřebitelského úvěru s odůvodněním, že je třeba posílit ochranu spotřebitele. Český stát zde pouze plní evropský závazek a podle hlasů z trhu se mu daří implementaci ladit s ohledem na praxi.
Jaké povinnosti nově dopadnou na poskytovatele
Novela ruší dosavadní výjimku a odloženou platbu výslovně řadí mezi formy spotřebitelského úvěru. Pro firmy, jejichž byznys na těchto službách stojí, to znamená zásadní obrat. Nově budou muset u každého zákazníka individuálně posuzovat úvěruschopnost, a to s využitím údajů o příjmech, výdajích, závazcích i informací z úvěrových registrů. K tomu přibude povinnost předkládat standardizovaný formulář s informacemi o úvěru, aby si zájemce mohl nabídku porovnat s jinými produkty. Zpřísní se i pravidla pro reklamu, kde bude nutné uvádět reprezentativní příklad včetně roční procentní sazby nákladů. Vše v situaci, kdy se na stokorunové nákupy vyřizované v řádu sekund tato administrativa hodí jen těžko.
Obchodníci mají úzkou skulinu, ale s háčkem
Určitý prostor zůstává pro obchody, které odloženou platbu poskytnou samy a bezúplatně. Tehdy se uplatní jen omezený režim zákona, avšak za přísně vymezených podmínek. Věřitelem musí být přímo obchodník, nikoli třetí strana, a odklad nesmí přesáhnout padesát dnů u malých a středních podniků či pouhých čtrnáct dnů u velkých prodejců nakupujících online. Dosud přitom bývala splatnost klidně i devadesátidenní, takže jde o citelné zkrácení. Pro velké e-shopy je skulina natolik těsná, že v praxi budou muset získat vlastní licenci k poskytování úvěru, případně spolupracovat s licencovaným partnerem za splnění všech požadavků.
Co změna přinese lidem, kteří rádi platí později
Pohled spotřebitele je rozporuplný. Na jedné straně přicházejí silnější záruky, jasnější smluvní podmínky a prověření, zda na splátky reálně dosáhne. Na druhé straně hrozí, že se služba stane méně dostupnou, vyřízení se protáhne a doba splatnosti se zkrátí. Představa, že někdo bude u stokorunového nákupu pročítat několik stran informací, působí poněkud nereálně. Kam se trh nakonec pohne, ukáží až měsíce po účinnosti pravidel. Pravděpodobné je, že část poskytovatelů přejde do role technologického dodavatele, zatímco navenek bude jako věřitel vystupovat sám obchod. Lidé zvažující financování nákupů by každopádně měli počítat s tím, že zaplatit později už nebude tak bezstarostné jako dosud, a že vždy stojí za to znát celkové náklady i podmínky splácení, ať už jde o odloženou platbu, či běžnou půjčku.