Zaplatit za nákup až za měsíc, rozdělit cenu na čtyři splátky bez úroku nebo odložit platbu do výplaty. Služby typu kup teď, zaplať později, v angličtině označované jako BNPL neboli Buy Now Pay Later, jsou v Česku čím dál rozšířenější. Najdete je u stovek e-shopů a jejich popularita každým rokem roste. Na první pohled jde o pohodlný nástroj, který pomáhá překlenout časový rozdíl mezi nákupem a výplatou. Na druhý pohled jde o úvěr, který má svá pravidla a svá rizika.
Jak BNPL vlastně funguje
Princip je jednoduchý. Při platbě za zboží nebo službu si zvolíte místo okamžité platby odloženou variantu. Poskytovatel, tedy nejčastěji zprostředkovatel jako Twisto, Skip Pay nebo podobná platforma, uhradí e-shopu celou částku okamžitě a vy ji splácíte přímo poskytovateli, buď najednou po uplynutí doby odkladu, nebo ve splátkách. Různé produkty fungují různě. Nejběžnější jsou tři varianty, odložená platba na 14 nebo 30 dní bez jakéhokoliv navýšení, rozdělení platby na tři až čtyři bezúročné splátky v průběhu několika týdnů, a splátkový úvěr na delší dobu, zpravidla tři až dvanáct měsíců, kde už mohou hrát roli úroky nebo poplatky.
Proč je to tak lákavé
BNPL funguje proto, že odstraňuje psychologickou bariéru vysoké ceny v okamžiku nákupu. Bota za tři tisíce korun vypadá přijatelněji, když za ni zaplatíte čtyřikrát po 750 korunách. E-shopy ji proto rádi nabízejí, protože zvyšuje průměrnou hodnotu objednávky a snižuje počet opuštěných košíků. A zákazníci ji rádi využívají, protože je dostupná okamžitě, bez papírování a schvalování.
Kde začínají problémy
Hlavní riziko BNPL nespočívá v jednotlivém nákupu, ale v součtu. Čtyři různé nákupy s odloženou platbou najednou znamenají čtyři závazky, které je třeba sledovat a platit. Bez přehledu o tom, kolik celkem dlužíte a kdy jsou splatnosti, se snadno stane, že splátky překryjí výplatu neplánovaným způsobem. Sankce za opožděnou platbu přitom mohou být citelné, u některých poskytovatelů jde o stovky korun za každý zpožděný závazek. Dalším problémem je dostupnost. Právě proto, že BNPL nevyžaduje složité ověřování bonity jako klasická půjčka, mohou ho využívat i lidé, kteří by si jinak nepůjčili nebo by na půjčku nedosáhli. To zvyšuje riziko předlužení, zejména u mladých lidí a u těch, kdo mají sklony k impulzivním nákupům. Zákon o spotřebitelském úvěru se přitom na kratší odložené platby do tří měsíců nevztahuje plně, takže ochrana spotřebitele je nižší než u klasických úvěrů.
Co se mění od roku 2027
Evropská unie si tohoto problému všimla a nová směrnice o spotřebitelském úvěru, označovaná jako CCD2, přinese od roku 2027 přísnější pravidla i pro BNPL produkty. Poskytovatelé budou povinni ověřovat úvěruschopnost klientů i u krátkodobých odložených plateb, srozumitelněji informovat o podmínkách a nákladech a varovat před riziky půjčování. Do té doby zůstávají pravidla volnější, a proto je o to důležitější, aby si každý uživatel hlídal podmínky sám.
Jak BNPL používat rozumně
BNPL dává smysl tehdy, když víte, že peníze budete mít do data splatnosti k dispozici a jde opravdu o krátkodobé překlenovací řešení, nikoliv o způsob, jak si koupit věci, na které momentálně nemáte. Praktická pravidla jsou jednoduchá. Mějte přehled o tom, kolik závazků z BNPL momentálně máte a jaké jsou jejich splatnosti. Nikdy nepřekračujte částku, kterou dokážete splatit z nejbližší výplaty. Nákupy impulzivního charakteru, tedy věci, které neplánujete a nepotřebujete, přes BNPL neřešte. A pokud si nejste jisti podmínkami, přečtěte si je před potvrzením platby, ne až tehdy, kdy přijde upomínka.